Je čas na Čas Proměn

Co je nového s mou knihou

Kapitola 1: Jarní prázdniny v Bulharsku. Knihu zahajuje vyprávění o tom, jak jsme o jarních prázdninách na počátku 80. let podnikli se třemi přáteli výlet z Lucemburska do Bulharska. Tohle jsou Sheila a Doug na březích Černého moře na bulharském Slunečním pobřeží. Foto Mark Baker.
Kapitola 2: Případ ztraceného spolubydlícího. Takhle vypadalo v srpnu 1984 hlavní náměstí v Krakově. Tato kapitola vypráví o tom, jak jsem se v Polsku sešel se svým spolubydlícím z koleje a jak jsme spolu navštívili Prahu, kde jsme se jeden druhému beznadějně ztratili.
Kapitola 3: Můj český kamarád Arno. Ve druhé polovině 80. let jsem působil ve Vídni jako reportér/redaktor/podezřelý ze špionáže pro Business International a pravidelně jsem cestoval vlakem z Vídně do Prahy. Tohle je pražské hlavní nádraží koncem 80. let. Foto Mark Baker.
Kapitola 4: Pokojová služba v Intercontinentalu. Kapitola o strašidelných rejdách na prominentní obchodní adrese Prahy 80. let. Foto Mark Baker.

Kniha nese titul Čas proměn a pokrývá období od poloviny 80. do poloviny 90. let, kdy Československo a zbytek bývalého východního bloku procházely historickou transformací z komunismu a centrálně plánovaných ekonomik k liberálním demokraciím a tržnímu kapitalismu. Zároveň toto období koresponduje s mým osobním působením ve střední a východní Evropě. Poprvé jsem region navštívil v roce 1982 jako student v rámci jarního road tripu z Lucemburska do Bulharska. Později jsem pracoval ve Vídni jako novinář a psal o bývalém východním bloku pro Business International a The Economist Group. V roce 1991 jsem se přestěhoval do Prahy a pracoval nejprve jako redaktor v nově založených novinách The Prague Post, než jsem se stal spoluvlastníkem knihkupectví a kavárny The Globe.

Čas proměn jsou svým způsobem memoáry. V každé z dvanácti kapitol se zaměřuji na určitý rok a vyprávím příběhy a dojmy ze svého života v té době. Jelikož však kniha vyjde v češtině (a cílí v první řadě na české a slovenské čtenáře), snažím se zároveň utvářet vyprávění takovým způsobem, aby byly všechny příběhy relevantní z hlediska čtenářů a jejich zájmů. Každá z kapitol je zakotvena v událostech, k nimž v té době docházelo v Československu a ostatních zemích regionu. Mým hlavním cílem v této knize je rozptýlit a pobavit. Zároveň ale doufám, že na hlubší úrovni předkládám i svěží výpověď o období, které bude čtenářům připadat známé, ale může působit úplně jinak, je-li líčeno z perspektivy cizince. A tím cizincem jsem v tomto případě já.

Kapitola 5: Jak jsem zpíval moravské lidovky. Zde jsou popsané mé dojmy z měsíční letní jazykové školy v Brně roku 1988. Ten nalevo (s vyplazeným jazykem), to jsem já spolu s dalšími anglicky mluvícími kolegy z kurzu. Foto Katrin Bock.
Kapitola 6: Rok, který všechno změnil. Vzpomínky na rok 1989, kdy jen málokdo věřil, že komunismus padne, dokud to neuviděl na vlastní oči. Tato fotografie je z výletu do Berlína, který jsem podnikl několik dnů po pádu zdi začátkem listopadu 1989. Foto Mark Baker.
Kapitola 7: Dva Václavové. Rok 1990 byl daleko nejistější, než si většina z nás chce pamatovat. Kapitolu tvoří vzpomínky na ten klíčový rok, kdy se do řízení Československa pustili dva zdatní pánové, oba téhož křestního jména. Foto Mark Baker.
Kapitola 8: Můj víkend s horníky. Vzpomínky na svízelnou víkendovou cestu do Bukurešti v červnu 1990, kdy se v ulicích neočekávaně objevovali havíři a rozbíjeli přitom hlavy. Foto Andrei Iliescu.

Kniha vznikla v podstatě jako produkt tohoto blogu a mým kolegům blogerům (i všem ostatním, kdo pomýšlejí na psaní blogů) může posloužit jako připomínka, že člověk nikdy neví, kam ho události zavedou. Když jsem v roce 2017 založil tuhle webovou stránku, psaní nějaké knihy jsem rozhodně neměl v plánu. Chtěl jsem jen vytvořit platformu, kde bych mohl publikovat texty, o nichž jsem si myslel, že bych pro ně těžko našel nějaké komerční odbytiště. Proto jsem byl v listopadu 2019 velice překvapen, když mi zčistajasna přišel tento e-mail od redaktora předního českého nakladatelství Albatros Media:

Vážený pane Bakere,

jmenuji se Jan X. a pracuji jako redaktor nakladatelství CPress (které je součástí skupiny Albatros Media). Navštívil jsem vaši webovou stránku a přečetl si článek Vzpomínky na rok 1989. Napadlo mě vás kontaktovat a zeptat se, jestli byste neměl zájem napsat o svých zážitcích z Československa něco víc. Zeptám se přímo: Napadlo vás někdy napsat knihu (vzpomínky) na toto téma pro české čtenáře? Mám za to, že by byla skvělým doplňkem k dějinám tohoto období.

S přátelským pozdravem

Jan

Tento e-mail odstartoval více než roční proces procházení starých poznámek, dopisů a deníků; kontaktování starých přátel s žádostmi o jejich vzpomínky; přehrabování se stovkami starých fotek; a konečně sestavování konceptu a samotného sepisování kapitol. Původní rukopis jsem napsal v angličtině a následně ho má vstřícná a povzbuzující překladatelka Eva K. přeložila do češtiny. Jak už jsem říkal, než kniha vyjde, čeká nás ještě několik důležitých kroků. Teď musí rukopis přečíst můj redaktor a navrhnout případné změny v české verzi. Když půjde všechno podle plánu, Čas proměn se objeví na pultech českých a slovenských knihkupectví (pokud tedy budou v té době otevřená) někdy později během tohoto roku.

Kapitola 9: Nový průvodce po Československu. V roce 1991 dostala má přítelkyně nabídku od Fodor’s, aby sepsala jeden z prvních anglicky psaných cestovních průvodců po Československu za několik posledních desetiletí. Tato kapitola líčí náš nesmírně poučný výlet. Uhodne někdo, co je to za budovu? Foto Mark Baker.
Kapitola 10: Rok v The Prague Post. V červnu 1991 jsem se přestěhoval do Prahy a ihned začal pracovat jako redaktor obchodní rubriky nově založených novin The Prague Post. Mých dvanáct měsíců v redakci, počínaje říjnem 1991, se nakonec překrývalo s jedním z nejbouřlivějších roků v dějinách této země. Foto Antonín Nový.
Kapitola 11: „Levý břeh devadesátých let“. Pojednání o šílené invazi expatů do Prahy, která začala v roce 1992 a pokračovala skoro po celý zbytek desetiletí. Tenhle komiks onen zvláštní, ale nesporně vlivný příval lidí docela dobře charakterizuje. Autor: Ken Nash v „Prague on 13 Beers a Day“.
Kapitola 12: Jak se v Praze zrodil „The Globe“. Kniha končí v roce 1994, kdy jsem opustil Prahu a vrátil se do Spojených států. V poslední kapitole vyprávím o The Globe Bookstore & Coffeehouse. Fotka pochází z večera našeho slavnostního otevření v červenci 1993. Foto Mark Baker.

Ještě jsem se úplně nerozhodl, co podniknu s anglicky psaným rukopisem. Moc rád bych pro něj našel nějakého britského nebo amerického vydavatele (jestli máte nějaké nápady nebo návrhy, dejte mi prosím vědět). Myslím, že by si mé příběhy našly i anglicky mluvící publikum, ale kapitoly by se pravděpodobně musely přepracovat tak, aby postavy a příběhy získaly relevanci pro čtenáře, kteří události neprožili na vlastní kůži.

Budu dávat na blog aktuální informace, aby čtenáři věděli, kdy mohou knihu očekávat. Objevím se taky na Twitteru, když se dozvím něco, co bude stát za sdílení. Máte-li zájem prohlédnout si další staré fotky a obrázky, které budou do knihy zařazeny, najdete je na mém novém instagramovém účtu věnovaném knize – Cas Promen.

(Translated from English by Eva Kadlecová)

Add a comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *


six − = 5

Photo of Mark Baker
About the author

Mark Baker

I’m an independent journalist and travel writer who’s lived in Central Europe for more than two decades. I love the history, literature, culture, and mystery of this often-overlooked corner of Europe, and I make my living writing articles and guidebooks about the region. Much of what I write eventually finds its way into commercial print or digital outlets, but a lot of it does not.

That's my aim with this travel website: to find a space for stories and experiences that fall outside the publishing mainstream.

You’ll find a mix of stories here. Some will be familiar “what to see and do” travel articles on particular destinations. Others will be tales of “adventure” (usually with a comic twist) from life on the road. I'll also share tips about living in my adopted hometown of Prague and stories from a more-distant (but seemingly ever-present) past, when Central Europe was the “Eastern bloc” and I was a full-time journalist trying my best to cover it. I hope you enjoy.

Tales of Travel & Adventure in Central Europe
Mark Baker